Letní tábor 2010

Tak na úvod k našemu táboru. Dlouho jsme si (jako vedoucí) dělali hlavu jaké téma. Bylo toho už tolik a nechtěli jsme se opakovat. Pak nám nás ale napadlo úžasné téma. A to spracovat první knihu Letopisy Narnie Lev,čarodějnice a skříň.

Tutu knížku napal C.S.Lewis, který mimochodem napsal i hodně křesťanské literatury. Sama knížka je velmi dobrodružná a pokud člověk zapřemyšlí nad dějem uvidí v něm křesťanskou symboliku.

Nadšeni tímhle nápadem jsme se pustili čile do práce. Musím sám za sebe říct, že příprava tábora je docela fuška a musí vás to bavit abyste se do něčeho takového pustili, ale ty děcké, nadšené obličeje za to stojí.

Na tomhle táboře se nás slelo celkem dost. Byli jsme na faře v Malé Morávce. Fara truchu malá (především záchod), ale jinak útulná. S námi tam ještě bydlel (pochopitelně) pan farář, kterému jsme říkali Žuky(k němuž patřily jeho neodmyslitelné strašitdelné oči.).

Tábor začal. Nejprve jsme udělali pro děcka scénku (skvělý tumnus pikačů) abychom je dostali do děje. Pak už začali jednostlivé hry na kyždý den nějaká hlavní a pak doplňkové. Děcka se rvali o body jako draci.

Součástí našich táborů jsou také jednodenní výlety. Tento tábor jsme se rozhodli projít Bílou Opavu zakončenou výstupem na Praděd. Výlet se náležitě povedl. Na spáteční cestě jsme dokonce narazili na popadané stromy, které nám přehradily cestu a posloužily nám jako prima prolízačka.

Schylovalo se ke konci táboru. Na klasické stezce odvahy se děcka bály jak nikdá. Strašil je totiž(ale to neprozradím). Prostě než jsme je tam všechny dostaly tak bylo skoro ráno. Takže jsme byli (mi vedoucí) utahaní jako koně. Skuste si to takhle večer běhat po lese. Zapalovat zhasnuté svíčky a přitom pobízet vyděšené děcka aby se nebály.

Vyhlášení výtěcné skupinky (v našem případě družiny) prběhlo ve slavnostní atmosféře. Akorát nám málem zhořela fara. No truchu jsem přepískl hranici takže to vypodalo jako když startuje poslední Endever. Nakonec ale vše dobře dopadlo a my jsme si na už zkroceném živlu opakly špekáčky (zase tradičně, možná příště bychom mohli skusit srnčí).

Tábor tedy zkončil. Nadšení z něj však stéle trvá a koho potkávám řiká, že to byl rozhodně jenden z nejlepších táborů jaké jsme měli.